Jak poznám, jestli má moje přítelkyně anorexii?
Napsal/a:Dajana
Přidáno:11.07.2016
Počet odpovědí:1 odpovědí
Rady pro: Jak poznám, jestli má moje přítelkyně anorexii?
Samuel 11.července 2016 napsal:
Zdráhá se tvoje přítelkyně kategoricky o tomto tématu
s tebou mluvit? To je typický znak této zlé nemoci, že ji
postižené nechtějí uznat. Ačkoli existují také dospělé ženy,
které trpí anorexií, je touto nemocí postiženo velmi mnoho
dívek, které se nacházejí uprostřed puberty. Opticky se
jedná o štíhlé, skoro hubené dívky, s tzv. "vychrtlou" postavou,
která v základě není nic jiného než známka podvýživy.
Působí sebejistě, jsou často zdravě inteligentní a umějí
svůj hysterický strach z tloustnutí velmi dlouhou dobu
skrývat. Výstražným znamením je, že se jejich myšlenky točí výhradně kolem jídla a sotva se ještě zajímají o jiné
věci. V extrémním případě trápí své zesláblé tělo sportem,
drahými zeštíhlovacími nápoji nebo zdraví škodlivými
pilulkami. Dělají všechno pro to, aby nepřibraly. Lékaři
nazývají tuto anorexii u mladých dívek "pubertální anorexií".
Za přáním neztloustnout se skrývá instinktivní strach
stát se ženou a vést život jako žena. Přirozeně existují ještě
další psychické důvody, ale všechny v základu směřují ke
stejně zlé diagnóze. Postižená dívka začne mít po nějakém
čase problémy s menstruací, škodí to nejen pleti, ale také
ledvinám, srdci a krevnímu oběhu a vede až k neodvolatelnému
životně nebezpečnému zhroucení. Podobně katastrofálně
probíhá vývoj bulimie, nemoci přejídání a následného
zvracení. Jedná se o jednu z podob anorexie. Také tyto dívky
jsou upjaty na svou postavu, proto zkoušejí své "žrací
záchvaty", při kterých do sebe nacpou příšerné množství
jídla, vyrovnat tím, že všechno hned vyzvrací. Dívka, která
trpí anorexií, se může stát bulimičkou, a tak si své zdraví
ještě více zničit. Stálé zvracení škodí totiž jícnu, ústní dutině
a zubům, protože je stále silněji dráždí žaludeční kyseliny.
Čím dříve najde postižená dívka profesionální pomoc,
o to větší jsou její šance na překonání této choroby. Protože
ale začíná nenápadně, musí se rodina a přátelé přesně dívat,
aby rozpoznali první výstražná znamení. Svépomocné skupiny,
kliniky a terapeuti ti nabízejí svou pomoc.