Na zalévání květin používáme vodu z vodovodu, kterou necháme alespoň 24 hodin ustát. Můžeme ji také nejméně deset minut vařit, a tak z ní odstranit většinu příměsí, pak ji nechat vystydnout na teplotu o 1 až 2°C vyšší, než je teplota pokoje. K zalévání pokojových rostlin nepoužíváme příliš studenou vodu, protože zpomaluje vývoj květin a způsobuje zahnívání kořenů.
Pokojové květiny nezaléváme příliš často, ale teprve tehdy, když je horní vrstva zeminy suchá. Přestávky mezi zaléváním umožňují, aby do půdy pronikl vzduch potřebný pro kořeny, a jsou důležité pro vývoj rostlin. Když zemina vyschne, zalijeme květiny hojně, aby celá vrstva hlíny nasákla vodou a na talířku pod květináčem se objevila voda.
Květinám nejvíce škodí, když se zalévají často a málo, jak to většina lidí nesprávně dělá. Na jaře a na podzim zaléváme květiny ráno, v zimě během dne. Máme-li květinu zalít či nikoliv, zjistíme poklepem na květináč. Když je hlína v květináči suchá, ozve se jasný zvuk, je-li ještě vlhká, ozve se zvuk dutý.
Ve studené místnosti s oknem vedoucím na sever za zamračeného deštivého počasí zaléváme květiny jen mírně. Přelijeme- li je, musíme vždy hned nakypřit půdu, aby se ke kořenům dostal vzduch.
Když květiny v květináči delší dobu nezaléváme, oddělí se kořeny a zemina od stěn květináče; voda při zalévání volně stéká po stěnách, vyteče otvorem ve dnu, květinu však nezavlaží. Po delší přestávce v zalévání proto květináč postavíme na nějakou dobu do nádoby s vodou, aby voda prosákla celý půdní bal.
Na zalévání květin používáme vodu z vodovodu, kterou necháme alespoň 24 hodin ustát. Můžeme ji také nejméně deset minut vařit, a tak z ní odstranit většinu příměsí, pak ji nechat vystydnout na teplotu o 1 až 2°C vyšší, než je teplota pokoje. K zalévání pokojových rostlin nepoužíváme příliš studenou vodu, protože zpomaluje vývoj květin a způsobuje zahnívání kořenů.
Pokojové květiny nezaléváme příliš často, ale teprve tehdy, když je horní vrstva zeminy suchá. Přestávky mezi zaléváním umožňují, aby do půdy pronikl vzduch potřebný pro kořeny, a jsou důležité pro vývoj rostlin. Když zemina vyschne, zalijeme květiny hojně, aby celá vrstva hlíny nasákla vodou a na talířku pod květináčem se objevila voda.
Květinám nejvíce škodí, když se zalévají často a málo, jak to většina lidí nesprávně dělá. Na jaře a na podzim zaléváme květiny ráno, v zimě během dne. Máme-li květinu zalít či nikoliv, zjistíme poklepem na květináč. Když je hlína v květináči suchá, ozve se jasný zvuk, je-li ještě vlhká, ozve se zvuk dutý.
Ve studené místnosti s oknem vedoucím na sever za zamračeného deštivého počasí zaléváme květiny jen mírně. Přelijeme- li je, musíme vždy hned nakypřit půdu, aby se ke kořenům dostal vzduch.
Když květiny v květináči delší dobu nezaléváme, oddělí se kořeny a zemina od stěn květináče; voda při zalévání volně stéká po stěnách, vyteče otvorem ve dnu, květinu však nezavlaží. Po delší přestávce v zalévání proto květináč postavíme na nějakou dobu do nádoby s vodou, aby voda prosákla celý půdní bal.