Zeleninu vaříme jen v malém množství osolené vody. Voda by neměla přesahovat zeleninu o více než jeden centimetr. Vaříme jen krátce, aby zelenina nebyla kašovitá. Nejvíce vitamínu C a minerálních solí se uchová, klademe-li zeleninu i brambory přímo do vroucí vody nebo vývaru.
Zeleninu vaříme v zakrytém hrnci. Výjimku tvoří kapusta, květák a zelí, které vaříme zpočátku odkryté, aby vyprchaly čpavé látky, jež obsahují.
Červenou řepu vaříme vcelku a neoloupanou, jenom ji důkladně omyjeme, pod tekoucí vodou. Po vaření ji přelijeme studenou vodou a odstraníme slupku. Doba vaření se zkrátí, když řepu nakrájíme, ale tím ji zbavíme části hodnotných látek.
Fazolové lusky vaříme v trošce osolené vody. Raději je nikdy nekonzumujeme za syrova, způsobují silné nadýmání. I pro přípravu salátů fazolky krátce povaříme.
Při vaření květáku přidáme do vody trochu mléka. Květák zůstane krásně bílý a i jeho chuť se zlepší.
V poslední době začíná být populární chřest. Při jeho vaření musíme dávat pozor, abychom ho nepřevařily, protože pak ztrácí vůni a je vodnatý. Doporučujeme vám vařit ho svázaný do malých otýpek, které postavíme do hrnce s osolenou vodou. Voda by měla sahat asi do poloviny svazků. Hrnec přikryjeme pokličkou. Spodní silnější část se uvaří ve vodě, horní nejjemnější část se bude vařit v páře. Chřest si tak zachová svoji vůni i chuť a nerozvaří se.
Kyselé přísady, jako je například ocet, kečup nebo kyselina citrónová, zpomalují vaření, proto je přidáváme až nakonec když je zelenina téměř uvařená.
Výživné látky přecházejí ze zeleniny do vývaru, proto zeleninové vývary nikdy nevyléváme, ale přidáváme je do polévek zálivek nebo omáček.
Vařenou nebo dušenou zeleninu bychom měli spotřebovat do dvou až tří hodin, protože při delším skladování se ztrácí vitamín C, a také její chuť se značně zhoršuje.
Zeleninu krátce dusíme na másle nebo na oleji a jen nepatrně podle potřeby podlijeme trochou vody nebo vývaru.
Míchání zeleniny během přípravy omezíme na minimum. Raději občas přikrytou nádobou zatřepeme.
Zeleninu vaříme jen v malém množství osolené vody. Voda by neměla přesahovat zeleninu o více než jeden centimetr. Vaříme jen krátce, aby zelenina nebyla kašovitá. Nejvíce vitamínu C a minerálních solí se uchová, klademe-li zeleninu i brambory přímo do vroucí vody nebo vývaru.
Zeleninu vaříme v zakrytém hrnci. Výjimku tvoří kapusta, květák a zelí, které vaříme zpočátku odkryté, aby vyprchaly čpavé látky, jež obsahují.
Červenou řepu vaříme vcelku a neoloupanou, jenom ji důkladně omyjeme, pod tekoucí vodou. Po vaření ji přelijeme studenou vodou a odstraníme slupku. Doba vaření se zkrátí, když řepu nakrájíme, ale tím ji zbavíme části hodnotných látek.
Fazolové lusky vaříme v trošce osolené vody. Raději je nikdy nekonzumujeme za syrova, způsobují silné nadýmání. I pro přípravu salátů fazolky krátce povaříme.
Při vaření květáku přidáme do vody trochu mléka. Květák zůstane krásně bílý a i jeho chuť se zlepší.
V poslední době začíná být populární chřest. Při jeho vaření musíme dávat pozor, abychom ho nepřevařily, protože pak ztrácí vůni a je vodnatý. Doporučujeme vám vařit ho svázaný do malých otýpek, které postavíme do hrnce s osolenou vodou. Voda by měla sahat asi do poloviny svazků. Hrnec přikryjeme pokličkou. Spodní silnější část se uvaří ve vodě, horní nejjemnější část se bude vařit v páře. Chřest si tak zachová svoji vůni i chuť a nerozvaří se.
Kyselé přísady, jako je například ocet, kečup nebo kyselina citrónová, zpomalují vaření, proto je přidáváme až nakonec když je zelenina téměř uvařená.
Výživné látky přecházejí ze zeleniny do vývaru, proto zeleninové vývary nikdy nevyléváme, ale přidáváme je do polévek zálivek nebo omáček.
Vařenou nebo dušenou zeleninu bychom měli spotřebovat do dvou až tří hodin, protože při delším skladování se ztrácí vitamín C, a také její chuť se značně zhoršuje.
Zeleninu krátce dusíme na másle nebo na oleji a jen nepatrně podle potřeby podlijeme trochou vody nebo vývaru.
Míchání zeleniny během přípravy omezíme na minimum. Raději občas přikrytou nádobou zatřepeme.