Rady pro: Na co si dát pozor při používání různého nádobí.
0/5
( 0 hlasů)
Admin 23.června 2016 napsal:
Nádobu, ve které vaříme vodu na kávu nebo ve které kávu připravujeme, nikdy nepoužíváme na nic jiného a také ji nemyjeme společně s ostatním nádobím. Čaj můžeme spařovat pouze v porcelánové nebo keramické nádobě. Zcela nevhodná k přípravě čaje je nádoba kovová. Zelenina se nejlépe uvaří v nádobí s nerezovou úpravou nebo ve smaltovaném nádobí, ale musíme dbát na to, aby smalt nebyl poškozen. Mléko se nepřipálí, budeme-li ho svařovat v hrnci se silným dnem, který před vařením propláchneme studenou vodou. Nádobu, ve které svařujeme mléko, nepoužíváme na nic jiného, protože mléko snadno přijímá různé pachy. Rýži je nejvhodnější vařit v silnostěnné nádobě. Jinak se může dole připálit a nahoře zůstane nedovařená. Na přípravu ovocných zavařenin používáme nízký široký kastrol s neporušeným smaltem nebo nerezový. Ten už nepoužíváme k přípravě jiných pokrmů. Při zahušťování mícháme zavařeninu dřevěnou vařečkou, nejlépe novou. Těsto musíme zadělávat v absolutně čisté nádobě, aby nenačichlo nebo nezískalo nežádoucí pachuť. Ke šlehání bílků se naprosto nehodí hliníkové nádobí, protože sníh by měl našedlou barvu. Ke šlehání používáme pouze nádobí smaltované, keramické nebo z plastické hmoty. Nevelké množství zelí (do pěti kilogramů) můžeme nechat kvasit ve skleněné či keramické nádobě nebo ve smaltovaném hrnci s nepoškozeným smaltem. Pro krájení chleba, vařených pokrmů, syrových produktů, masa a pro přípravu těsta musíme používat rozdílná prkénka. Před krájením masa opláchneme dřevěné prkénko studenou vodou, aby zbytečně nesálo šťávu.
Syrovou zeleninu krájíme raději na podložce z plastické hmoty. Na té také třeme česnek.
Nádobu, ve které vaříme vodu na kávu nebo ve které kávu připravujeme, nikdy nepoužíváme na nic jiného a také ji nemyjeme společně s ostatním nádobím.
Čaj můžeme spařovat pouze v porcelánové nebo keramické nádobě. Zcela nevhodná k přípravě čaje je nádoba kovová.
Zelenina se nejlépe uvaří v nádobí s nerezovou úpravou nebo ve smaltovaném nádobí, ale musíme dbát na to, aby smalt nebyl poškozen.
Mléko se nepřipálí, budeme-li ho svařovat v hrnci se silným dnem, který před vařením propláchneme studenou vodou. Nádobu, ve které svařujeme mléko, nepoužíváme na nic jiného, protože mléko snadno přijímá různé pachy.
Rýži je nejvhodnější vařit v silnostěnné nádobě. Jinak se může dole připálit a nahoře zůstane nedovařená.
Na přípravu ovocných zavařenin používáme nízký široký kastrol s neporušeným smaltem nebo nerezový. Ten už nepoužíváme k přípravě jiných pokrmů. Při zahušťování mícháme zavařeninu dřevěnou vařečkou, nejlépe novou.
Těsto musíme zadělávat v absolutně čisté nádobě, aby nenačichlo nebo nezískalo nežádoucí pachuť.
Ke šlehání bílků se naprosto nehodí hliníkové nádobí, protože sníh by měl našedlou barvu. Ke šlehání používáme pouze nádobí smaltované, keramické nebo z plastické hmoty.
Nevelké množství zelí (do pěti kilogramů) můžeme nechat kvasit ve skleněné či keramické nádobě nebo ve smaltovaném hrnci s nepoškozeným smaltem.
Pro krájení chleba, vařených pokrmů, syrových produktů, masa a pro přípravu těsta musíme používat rozdílná prkénka. Před krájením masa opláchneme dřevěné prkénko studenou vodou, aby zbytečně nesálo šťávu.
Syrovou zeleninu krájíme raději na podložce z plastické hmoty. Na té také třeme česnek.